Papoušíčci - Forpus - Parrotlets - Sperlingspapageien

Suchá složka

Krmení papoušíčků je více méně shodné s krmením agapornisů. Základem je směs semen pro malé papoušky, tvořená různými druhy prosa (35 %), lesknicí (ta by měla tvořit asi 20 % objemu), loupaným ovsem (20 %), kardi a semencem (spolu do 10 %), dalšími drobnými semeny a výjimečně i malozrnnou slunečnicí, nejlépe žíhanou (do 5 %).

Můžeme pochopitelně přidávat i řadu dalších drobných semen dle uvážení. Srovnáme-li takovouto doma dobře namíchanou směs s komerčně nabízenými směsmi předních západoevropských firem, velký rozdíl ve složení nenajdeme. Rozdíl je bohužel patrný hlavně v čistotě zrní tuzemské provenience. Mícháme-li si směs sami, což při držení více než tří páru doporučuji (při menším množství je výhodné kupovat velká balení směsi pro malé papoušky či agapornise od některé západoevropské firmy), pak pečlivě vybíráme dodavatele jednotlvých druhů semen. Ta musí být dobře usušená na sušičce a několikrát prosívaná. I tak v nich najdeme bohužel různé byliné artefakty (kousky stonků, květy plevelů...), hrudky zeminy atd. Před nákupem je vhodné k semenům čichnout (ucítíme plíseň a žluklá semena) a případně jich pár ochutnat.

Před 10 lety jsem napsal tento odstavec:

Jednu sezonu jsem zkoušel krmit určitou část papoušíčků právě koupenými směsmi a sledoval jsem, zda výsledky hnízdění budou výrazně lepší než při krmení směsí, kterou si sám připravuji z tuzemských zdrojů (tuzemský zde není zcela přesné, protože mnohá semena prodejci dovážejí ze zemí blízkých i vzdálených, například z Číny či Keni). Po sezoně jsem musel i ke svému překvapení konstatovat, že valného rozdílu není. Stejně pak mě překvapilo, že jak jsou papoušíčci vybíraví při krmení našimi směsmi, tak vybíraví jsou při podávání směsí zahraničních a pro lidské oko mnohem lákavějších.

A dnes se musím opravit:

Po zkušenostech posledních 10 let a návštěvách mnoha zahraničních chovatelů jsem začal také krmit výhradně směsmi západní provenience. Deli Nature, Paloma a další. Kvalita je nesrovnatelná a rizika spojená s možností zaplesnivění nedokonale usušených našich zrnin jsou příliš vysoká. A navíc tyto směsi jsou bez slunečnice, bez které se k mé radosti papoušíčci bez problému obejdou.

Zkrátka – člověk se celý život učí a život je změna….

----------------------------------------------------------------------------------------------------

Zde se musím zastavit ještě jednou u té vybíravosti. Většina papoušíčků není ochotna za normální situace přijímat všechna semena z předkládané a popisované směsi. Chovají se ostatně stejně jako další malí papoušci, které jsem choval, od aymarů na jedné straně po agapornise na straně druhé. Jako první zmizí olejnatá větší semena a je-li chovatel příliš dobrosrdečný, může se státá, že při každodenní výměně misky (starý obsah se vysype a doplní nový) budou papoušíčci přijímat jen ta, přestože jich je ve směsi namíchano slabých 10 %. Protože jim tento objem vystačí a nebudou mít potřebu přijímat škrobová zrna. U chovatelů v Belgii a Holandsku jsem běžně viděl, že papoušíčkům denní porci suchého krmiva naprosto cizelérsky odměřují pomocí malých bílých plastových mističek. Jeden pták = jedna mistička. Krmiva byla skutečně jen troška a je pravda, že při výměně zbýval na dně jen prach – ptáci snědli vše. Jen v době odchovu mladých se zvyšují dávky, nikdy však se ptáci nekrmí ad libidum, tedy tolik, aby papoušíčci měli po celý den na výběr veškerou nabídku.

Proč ne slunečnice? A je černá tak špatná?

Co je špatného na tom, že papoušíčci vyjídají ze směsi jen slunečnici? V první řadě se jedná o semeno bohaté na tuky a ty působí problémy jak lidem, tak i ptákům.. Jakmile papoušek ztloustne, začíná být apatický, nemá chuť ke hnízdění a nakonec se projeví i zdravotní problémy, může dokonce uhynout.

U nás se hodně diskutuje o tom, že za žádných okolností nelze předkládat slunečnici černou, neboť ptáci po ní hynou v důsledku selhání činnosti jater. Pravdou jistě je, že v průběhu desítek let šlechtění dokázali sovětší komsomolci na nekonečných stepích významně zvýšit obsah olejů ve slunečnicových jádrech, která jsou pěstována převážně k získávání potravinářských či průmyslových olejů. Tyto setby se používají i u nás a dostávají se bohužel i do krmných směsí pro ptáky. Otázkou je, k jak velkému navýšení olejů došlo a zda skutečně může být významný rozdíl mezi krmením černou a žíhanou či bílou slunečnicí. U černé slunečnice se uvádí podíl tuku mezi 47 až 50 %, u slunečnice žíhané to bývá o 3 až 5 % méně a u bílé ještě o pár procent méně. Tento rozdíl je tedy relativně nízký, takže jsem přesvědčen o tom, že volba barvy slunečnice není až tak rozhodující. A že při zachování správného poměru jednotlivých složek černá slunečnice významně neškodí.

 Jak krmím?

V současné době krmím odměrkou - na pár papoušíčků na dva dny 100 ml suchého krmiva.

S výjimkou párů, které mají více dorůstajících mláďat v budce a tím pádem zvýšenou spotřebu potravy, měním suché krmivo jen každé dva dny. První den skutečně zmizí oblíbená semena, teprve druhý den ptáci konzumují zbytek, hlavně proso. Při výměně starého zrní pak využívám kovový poměrně jemný cedník, do kterého vsypu směs určenou k výměně a proseju prach. Při klepání se plevy usadí na povrchu a ty opatrně sesunu či odfouknu pryč. Zbylá nespotřebovaná semena vrátím do misky a doplním trochou nových. Tímto způsobem jsem snížil naprosto nehospodárnou spotřebu krmiva na méně než polovinu, aniž by se to jakkoliv projevilo na kondici ptáků (ba právě naopak).

Máčená a klíčená semena

Jsou nedílnou a naprosto zásadní součástí stravy většiny papoušků. Během procesu klíčení totiž dochází v semenech rostlin k velkým změnám týkajícím se obsahu jednotlivých složek. Zásobní látky semen (tuky, polysacharidy jako škrob) určené právě pro výživu zárodku v prvních dnech, než rostlinka začne kořínky sama přijímat živiny, se přeměňují v zelenou hmotu rostliny.

 Vyzkoušel jsem klíčit během let celou řadu semen a komerčně prodávaných směsí. Ze směsí, kde převládají různé luštěniny, papoušíčci berou jen malou část nebo nic, a tak jsem ji pro ně přestal používat. Slunečnici klíčím nepravidleně, protože rychle podléhá plesnivění a musí se mnohokrát za den promývat. Podává se mokrá a mám vyzkoušené, že mokrá semena ptáci příliš v lásce nemají.

Klíčili jsme i různá drobná semena (proso, lesknici atd.), ale nakonec jsme dospěli k tomu, že klíčíme pro papoušíčky a další naše malé papoušky převážně pšenici (případně ječmen), případně ve směsi s kardi. Pšenice se prakticky nekazí, má výbornou klíčivost a ptáci ji téměř bez výjimky s chutí berou.

V posledních letech klíčím nejčastěji speciální směsi Deli Nature pro malé papoušky namíchané právě k tomuto účelu.

Při klíčením obvykle oddělím část, určenou asi na tři dny. Tu navečer zaliju teplou vodou, promíchám a nechám do druhého dne (12 až 16 hodin) stát. Druhý den ráno směs na cedníku promyju tekoucí vodou a nechám dobře okapat. Po několika hodinách horní třetina v cedníku oschne, opatrně je sesunu a přimíchám do klasické vaječnice, případně podávám odděleně. Zrna jsou v té době měkká, ale zatím bez klíčků.

Zbylou část v cedníku propláchnu, nechám okapat a nasypu do misky. Do dalšího dne směs párkrát promíchám prsty, aby se mokrá semena dostala na povrch a směs byla provzdušněná. Následující den již nepromývám, semena jsou zcela čistá, suchá a beze stop plísní. Mají již patrné klíčky. Odeberu druhou třetinu a opět vmíchám do vaječné směsi. Zbytek naklíčených semen s klíčky a kořínky několik milimetrů dlouhými použiju třetí den stejným způsobem (opět není nutné promývat, semena jsou čistá). Tuto třetinu uchovávám v chladničce, kde se proces klíčení zpomalí. V tu dobu dávám klíčit další várku.

Míchanice

 Papoušíčci v přírodě vedle zralých či nezralých semen plodů přijímají významné množství různých drobných živočichů. Zvlášť v době hnízdění podíl živočišné složky stoupá a je nutné to kopírovat i v zajetí – krmivo doplňovat živočišnými bílkovinami. Chovatelé tradičně připravují takzvanou míchanici, tvořenou třemi složkami: jemně strouhanou mrkví, strouhaným natvrdo uvařeným vejcem a strouhankou z bílého pečiva. Výsledná směs by měla být spíše sypká (ne lepivá), ale ne suchá. Do této směsi se přimíchávají vitaminy a minerální látky a ptáci ji s chutí berou. Příprava je ovšem časově dost náročná a směs se hlavně v teplých dnech – pokud ji ptáci nespotřebují během několika hodin – rychle kazí.

 V chovatelsky vyspělých zemích již před řadou let začaly některé firmy prodávat suché vaječné směsi. Jedná se o směs, tvořenou sušenou vaječnou složkou, drobným bisquitem, medem, doplněná potřebnými vitaminy a minerály. Tyto směsi mají různou hrubost, konsistenci (od zcela suchých po zdánlivě velmi vlhké) a pokud je nasypeme do misek, nakazí se a mohou tam být libovolně dlouhou dobu.

Řada chovatelů papoušíčků, které jsem navštívil, v podstatě směsi používá suché a celoročně, neviděl jsem, že by při hnízdění nabízeli cokoli jiného a v budkách přesto měli mnoho mláďat. V našem chovu jsme postupně dospěli k systému, kdy suchou vaječnou směs střídám s klasickou vaječnou míchanicí. Nepravidelně, jsou období, kdy preferuji vaječnou míchanici, a hlavně v zimních měsících nebo během dovolených zase suchou směs, jejích výměna je snazší, vydrží déle čerstvá a ptáci ji vcelku s chutí berou.

Ostatní pochutiny

Někteří papoušíčci přijímají s chutí jablko, které zavěsíme na pletivo, postupně se naučí na dlaší ovoce, kousky zeleniny, mladou nebo povařenou kukuřici (z palice odkrojím jednou týdně asi 2 cm dlouhý kus). Chovatel musí být velmi trpělivý a ptáky tuto potravu naučit přijímat. Někteří papoušíčci rádi okusují donesené větvičky – používám vrby, topoly, ale i ovocné stromy, hlavně jabloně. Ovšem nepravidelně, jednou dvakrát v měsici. Zábavou jsou také klásky jitrocele a další rostliny z přírody, které okusují a cupují nebo po nich jen šplhají.

V posledních letech jsem ovšem poněkud zviklán radami a zkušenostmi zahraničních chovatelů, které jsem navštívil. Mnozí se přiznali, že papoušíčkům nikdy žádné zelené či větvičky z přírody nenosí a nenabízejí. Riziko, že si tímto způsobem zanesou do chovu nějakou nemoc, je dle jejich mínění neúměrně vysoké. Je tedy na zvážení každého chovatele, zda to riziko podstoupí a svým ptákům obohatí jídelníček a zpestří život, nebo zda je bude chovat ve sterilních podmínkách.

 Voda 

Čistá kvalitní voda je nutností. V ideálním případě ji měníme denně. Papoušíčci se koupou nepravidelně, ve venkovní voliéře jsem je pozoroval po letním dešti „koupat se“ ve vysoké mokré trávě. Přesto si myslím, že malé napáječky nestačí a je vhodné ptákům dopřát možnost koupání ve větší misce.

Mimo hnízdní dobu není s vodou u většiny párů problém a od krmení ke krmení vydrží téměř čistá. Ovšem jakmile se vylíhnou mladí, rodiče si snad každé sousto včetně míchanice namáčejí do vody a vždy jim tam část odpadne. Po pár hodinách po výměně je voda tak zašpiněná, že necháme-li ji v napáječce déle než den, zapáchá a kazí se. Právě podle špinavé vody mnohdy poznám, že se vylíhlo první mládě.